Měření fyzické zátěže je v posledních letech velmi žádanou službou. Vlivem celosvětově rostoucího tlaku na efektivitu výroby se pracovní zátěž mění a stává se často jednotvárnou, z čehož plynou negativními dopady na zdraví člověka.
České prostředí je specifické svými procesy při hodnocení a schvalování rizik pracovního prostředí. Pozitivní zprávou je, že se zaměstnavatelům v poslední době otevírají větší možnosti profesionální podpory prostřednictvím návrhů nápravných opatření, které přispívají ke snížení nejenom samotné pracovní zátěže, ale také k redukci organizační a finanční zátěže plynoucí z přítomnosti rizik na pracovištích.
V nabízeném příspěvku se blíže zaměříme na pochopení faktorů fyzické zátěže a pracovní polohy. Jak se měří/hodnotí, na jejich limity, přepočty, negativní dopady rizik apod. Také si položíme otázky, zda je možné odbourat byrokracii, a více času a prostředků investovat do zlepšování pracovního prostředí, nebo jaká nápravná opatření jsou u rizikových prací skutečně efektivní. Zaměříme se také na existenci principiálních rozdílů mezi kategorizací prací a nemocemi z povolání nebo na praktické rady, jak se dobře připravit na měření fyzické zátěže.
